Správně zvolený objem nádrže na dešťovou vodu zásadně ovlivňuje, kolik vody skutečně využijete a kolik jí naopak bez užitku přeteče. Neexistuje jeden univerzální výpočet – volba velikosti nádrže je vždy kombinací výpočtu, plánovaného využití vody, místních podmínek a praktické zkušenosti. V tomto článku vysvětlujeme, jak o velikosti nádrže přemýšlet realisticky a proč se větší objem velmi často vyplatí.
__________________________________________________________________________________________________________________
Co ovlivňuje velikost nádrže na dešťovou vodu
1) Účinná plocha odvodňovaných ploch – co přesně znamená
Účinná plocha odvodňovaných ploch je součet všech ploch, ze kterých je dešťová voda sváděna do nádrže, promítnutých „z ptačího pohledu“, tedy jako jejich půdorys. Může se jednat nejen o střechu domu, ale také o další plochy, například:
- střechy garáží, pergol nebo přístřešků
- terasy a zpevněné plochy
- parkovací stání nebo příjezdové plochy
pokud jsou tyto plochy napojeny na systém odvodu dešťové vody do nádrže.
Platí přitom, že:
- nezohledňuje se sklon plochy,
- nepočítá se skutečná plocha povrchu,
- rozhodující je plocha, ze které je voda reálně zachycena a svedena do nádrže.
Příklad: Dům se střechou o půdorysu 10 × 15 m má účinnou plochu střechy 150 m², bez ohledu na sklon nebo členění střechy.
Pokud je navíc do nádrže svedena voda například z pergoly o ploše 20 m², celková účinná odvodňovaná plocha činí 170 m².
__________________________________________________________________________________________________________________
2) Množství a rozložení srážek
Rozhodující není jen roční úhrn srážek, ale i jejich průběh v čase:
- častější deště → nádrž se průběžně doplňuje,
- delší sucha → rozhoduje velikost zásoby vody.
V ČR lze orientačně počítat s 500–1 000 litry vody ročně z 1 m² střechy, v horských oblastech i více (až cca 1 500 l/m²).
__________________________________________________________________________________________________________________
3) Způsob využití dešťové vody
V praxi se nejčastěji setkáváme s těmito variantami:
- zahrada – zálivka, mytí, technické využití,
- zahrada + využití v domě (WC, praní, technické využití) – systém DŮM TOP.
Použití dešťové vody na praní je běžné a technicky vhodné řešení – detailně se mu věnujeme v navazujícím článku Jak využít dešťovou vodu na zahradě i v domácnosti.
__________________________________________________________________________________________________________________
4) Reálná spotřeba vody (klíčový faktor)
Spotřeba vody se může výrazně lišit podle způsobu využití.
Zahrada:
- pouze užitková zahrádka → nižší spotřeba,
- zahrádka + občasná ruční zálivka trávníku → vyšší spotřeba,
- automatická závlaha trávníku → stabilní a velmi vysoká spotřeba.
Domácnost (DŮM TOP):
- splachování WC: cca 42 l / osoba / den,
- praní prádla: cca 40 l / prací cyklus.
Právě kombinace automatické závlahy trávníku + WC / praní velmi často vede k potřebě výrazně větší nádrže, než vychází z minimálního výpočtu podle srážek.
__________________________________________________________________________________________________________________
Výpočet minimální velikosti nádrže podle srážek
Běžně používaný orientační výpočet vychází z předpokladu, že se voda v nádrži průměrně obmění jednou za 20 dní.
Postup výpočtu krok za krokem
- Roční množství vody ze střechy účinná plocha × roční srážky
Příklad: 150 m² × 750 mm = 112 500 l = 112,5 m³ / rok
- Koeficient výměny vody běžně 20 dní
- 3. Výpočet objemu nádrže (112,5 × 20) / 365 = 6,16 m³
Minimální doporučený objem nádrže je tedy cca 6 m³. Tento výpočet určuje minimální velikost, nikoliv ideální nebo komfortní objem.
__________________________________________________________________________________________________________________
Výpočet velikosti nádrže podle spotřeby vody – realisticky, ne tabulkově
U spotřeby dešťové vody je zásadní rozdíl mezi domácností a zahradou:
- WC a praní → spotřeba je poměrně rovnoměrná po celý rok
- zálivka zahrady → spotřeba je silně sezónní a soustředěná do několika měsíců
Právě ignorování této skutečnosti je nejčastějším důvodem, proč nádrž v létě nestačí – i když „podle výpočtu vyšla správně“.
__________________________________________________________________________________________________________________
Co se u běžných výpočtů často nedozvíte
Většina online výpočtů: spočítá roční spotřebu vody, a poté ji rozpočítá do 365 dní.
Jenže: zálivka neprobíhá celý rok, ale typicky cca 150 dní v roce (jaro–léto).
__________________________________________________________________________________________________________________
Jak počítáme velikost nádrže podle spotřeby my (z praxe)
1. Nejprve spočítáme roční spotřebu vody na zahradě
2. Poté ji nerozdělíme rovnoměrně na 365 dní, ale:
- zohledníme, že spotřeba probíhá cca 150 dní v roce, a nádrž má pokrýt cca 20 dní provozu.
Výpočet velikosti nádrže tedy zjednodušeně: Velikost nádrže = roční spotřeba / (150 / 20) tj. Velikost nádrže = roční spotřeba ÷ 7,5
__________________________________________________________________________________________________________________
Příklady výpočtů – zahrada
1. Pouze užitková zahrádka
- Plocha: 200 m²
- Orientační spotřeba: 150 l / m² / rok
- Roční spotřeba: 200 × 150 = 30 000 l
- Velikost nádrže: 30 000 ÷ 7,5 = 4 000 l → cca 4 m³. Minimum, které dává smysl.
2. Užitková zahrada + ruční zálivka trávníku
- Užitková zahrada: 100 m² × 150 l = 15 000 l
- Trávník (ručně): 300 m² × 150 l = 45 000 l
- Roční spotřeba celkem: 60 000 l
- Velikost nádrže: 60 000 ÷ 7,5 = 8 000 l → cca 8 m³. Typický případ, kdy „běžná“ nádrž 5 m³ začne být v létě krátká.
3. Automatická závlaha trávníku
- Trávník: 250 m²
- Realistická spotřeba: 400 l / m² / rok
- Roční spotřeba: 250 × 400 = 100 000 l
- Velikost nádrže: 100 000 ÷ 7,5 = 13 300 l → cca 13–15 m³. Přesně zde většina tabulkových výpočtů selhává nejvíce.
Proč to celé dává smysl
- Zálivka není o „roční bilanci“, ale o zvládnutí sucha.
- Deště přichází nárazově, spotřeba je kontinuální.
- Větší nádrž = delší klid bez řešení nedostatku vody.
Podobnou zkušenost slyšíme od stovek zákazníků – málokdo lituje větší nádrže, ale poddimenzovaný objem je častým tématem dodatečných úprav.
__________________________________________________________________________________________________________________
Příklad výpočtu spotřeby vody v domácnosti
Příklad (20denní interval): 4 osoby v domácnosti
- WC: 42 × 4 × 20 = 3 360 l
- Praní: 10 cyklů × 40 l = 400 l
Celkem jen WC + praní ≈ 3,8 m³ za 20 dní. Správně zvolená nádrž by měla být součtem spotřeby na zahradě a v domácnosti.
__________________________________________________________________________________________________________________
Náš pohled z praxe (15 let zkušeností)
- pokud vyjde podobný objem podle srážek i spotřeby → máte dobrý základ,
- pokud vyjde vyšší spotřeba → doporučujeme volit větší nádrž, tedy podle spotřeby,
- pokud vyjde vyšší minimální objem podle srážek → větší zásoba pomůže v suchých obdobích.
Příklad z praxe: U vlastního domu mi základní výpočet podle srážek vyšel na minimální objem nádrže cca 6 m³. Přesto jsem se rozhodl instalovat 12 m³ nádrž – tedy dvojnásobek vypočtené hodnoty. I při tomto objemu se v letních měsících, kdy zalévám přibližně 250 m² trávníku s automatickou závlahou, dostávám opakovaně na sucho. Zpětně bych dnes volil nádrž o objemu 15-20 m³. Pokud bych trávník zaléval pouze ručně a bez automatického systému, považoval bych 10-12 m³ za ideální velikost.
Podobnou zkušenost slyšíme od stovek zákazníků – málokdo lituje větší nádrže, ale poddimenzovaný objem je častým tématem dodatečných úprav.
__________________________________________________________________________________________________________________
Nejčastější chyba – volba nádrže pouze podle ceny
Častý scénář:
- zvolí se menší nádrž
- nádrž se rychle naplní
- přebytečná voda odtéká bez využití
Přitom právě objem nádrže rozhoduje o tom, jak efektivně celý systém hospodaření s dešťovou vodou funguje.
__________________________________________________________________________________________________________________
Mini FAQ – nejčastější dotazy
Je lepší řídit se výpočtem podle srážek, nebo podle spotřeby?
Výpočet podle srážek slouží jako orientační minimum.
V praxi je však často důležitější spotřeba vody, zejména pokud se voda využívá na zahradu nebo v domácnosti.
Má smysl větší nádrž i bez automatické závlahy?
Ano. I při ruční zálivce nebo kombinaci se splachováním WC se větší objem projeví zejména v suchých obdobích.
Kolik vody lze dešťovou vodou běžně nahradit?
Při využití pouze na zahradu se obvykle nahradí 10–25 % spotřeby pitné vody. V systému DŮM TOP běžně 20–40 % roční spotřeby.
Je problém, když zvolím nádrž větší, než vychází z výpočtu?
Ne. Větší nádrž zvyšuje komfort a schopnost překlenout delší sucha. Naopak poddimenzovaný objem je častým zdrojem problémů.
Lze velikost nádrže navýšit dodatečně?
Ano, ale obvykle složitě a nákladně. Proto dává smysl zvolit dostatečný objem hned při první instalaci.
__________________________________________________________________________________________________________________
Shrnutí
- Minimální výpočet není ideální velikost nádrže.
- Spotřeba vody je často důležitější než samotný úhrn srážek.
- Větší nádrž zpravidla znamená vyšší komfort a lepší využití dešťové vody.
__________________________________________________________________________________________________________________
Co udělat dál?
Pokud řešíte, na co vše dešťovou vodu využít a jaký systém dává smysl právě pro váš dům nebo zahradu, pokračujte článkem:
Jak využít dešťovou vodu na zahradě i v domácnosti. Získáte jasný přehled možností a jejich vlivu na volbu velikosti nádrže.
__________________________________________________________________________________________________________________
 |
Autorem je Petr Nováček. Odborník na nádrže, jímky, filtrační a vsakovací systémy. • 15 let zkušeností • 20.000+ prodaných nádrží • konzultace pro obce a firmy |