Velkokapacitní požární nádrže: Jak propojit více nádrží do jedné sestavy

Požadovaný objem požární vody často přesahuje možnosti jedné nádrže. V praxi se proto běžně řeší propojení více nádrží do jedné funkční sestavy. 
Správně navržený systém funguje jako jeden celek, zajišťuje rovnoměrné plnění i odběr vody a zároveň výrazně zjednodušuje realizaci oproti stavbě jedné obří betonové nádrže.

__________________________________________________________________________________________________________________

Kdy je potřeba řešit propojení nádrží

S jednou nádrží si vystačíte přibližně do objemu 50 m³. Nad tuto hranici se standardně navrhuje sestava více nádrží.

Typicky:

  • průmyslové areály
  • výrobní haly
  • logistická centra
  • obce a veřejné objekty

Pokud projekt (PBŘ) požaduje například 100 m³, 150 m³ nebo více, řešením je propojení více nádrží.

__________________________________________________________________________________________________________________

Jak funguje propojení nádrží (princip spojených nádob)

Základní princip je jednoduchý: nádrže se propojí u dna a chovají se jako jedna

Funguje to na principu spojených nádob:

  • hladina vody se ve všech nádržích vyrovnává
  • voda se rozděluje rovnoměrně
  • odběr funguje z celé sestavy

Hasiči tak čerpají vodu z jednoho místa, ale využívají celý objem všech nádrží

__________________________________________________________________________________________________________________

Jak se nádrže propojují v praxi

Propojení se řeší potrubím mezi jednotlivými nádržemi.

Propojení u dna (zásadní pravidlo)

Propojení nádrží se vždy provádí ve spodní části nádrží. Pouze tak je zajištěno, že se voda rovnoměrně rozděluje a při čerpání se využije celý objem sestavy.

Propojení v horní části se někdy doplňuje jako pomocné, aby mezi nádržemi mohl volně proudit vzduch. Nejde ale o pravidlo ani nutnost – základní a funkční propojení celé sestavy musí být vždy provedeno u dna. 

Dimenze potrubí

Správný průměr propojení je klíčový:

  • nejčastěji se používá DN160 nebo DN200 
  • potrubí musí zvládnout rychlý přítok vody při čerpání

Příliš malé potrubí omezuje výkon celé sestavy a může způsobit nerovnoměrné čerpání.

Standardně připravujeme nádrže pro tyto dimenze, ale na přání vám připravíme i jakýkoliv jiný průměr potrubí přesně podle projektu a požadavků PBŘ.

Společný odběrný bod

Celá sestava má:

  • jeden sací bod
  • jednu požární spojku (A110 / B75)

voda z ostatních nádrží do něj automaticky přitéká

Odběrný bod může být umístěn:

  • přímo v jedné z nádrží
  • v samostatné sací šachtě
  • nebo v sací jímce

více o těchto variantách a jejich správném návrhu najdete v článku „Výbava požární nádrže: sací potrubí, sací šachta nebo jímka“

__________________________________________________________________________________________________________________

Výhody oproti betonové nádrži

Velké požární nádrže z betonu se v praxi řeší několika způsoby – a všechny mají své nevýhody.

Buď se:

  • odlévají jako monolit přímo na místě (časově i finančně velmi náročné) 
  • dováží jako jeden obří prefabrikát (komplikovaná logistika, nadrozměrná doprava, těžká technika)
  • nebo se skládají z více betonových dílů (náročná manipulace a složitá montáž na stavbě)

Ve všech případech jde o řešení, které je technicky i finančně náročné a výrazně zatěžuje samotnou realizaci.

Jednodušší logistika a manipulace

  • plastové nádrže se dopravují jako jednotlivé kusy rozumných rozměrů
  • není potřeba extrémní nadrozměrná přeprava
  • manipulace na stavbě je výrazně jednodušší

ve většině případů postačí běžná stavební technika

Nižší celkové náklady

  • odpadá složitá výroba monolitických konstrukcí
  • není nutná extrémní mechanizace a speciální postupy
  • montáž je rychlejší a předvídatelnější

výsledkem je výrazně lepší kontrola rozpočtu celé stavby

Připravené řešení z výroby

U plastových nádrží:

  • připravujeme prostupy i propojení už z výroby
  • odpadá složité vrtání a utěsňování na stavbě
  • minimalizuje se riziko chyb při montáži

u betonových nádrží se tyto detaily často řeší až na místě, což bývá technicky náročné a rizikové

Flexibilita na pozemku

  • nádrže lze skládat do řady
  • vedle sebe 
  • do tvaru L
  • nebo jakkoliv přizpůsobit prostoru

Ideální řešení pro členité nebo omezené pozemky, kde betonový monolit nedává smysl

__________________________________________________________________________________________________________________

Propojování nádrží dává smysl i u menších objemů

Propojování nádrží se nepoužívá pouze u velkých projektů s objemy nad 50 m³. V praxi může dávat smysl i u menších objemů, a to hned z několika důvodů.

Například kombinace více menších nádrží (např. 3× 15 m³) může být cenově výhodnější než jedna velká nádrž o stejném celkovém objemu. Platí to zejména u nádrží samonosných a dvouplášťových, kde se ani při větším počtu kusů výrazně nezvyšuje náročnost montáže.

U nádrží k obetonování je potřeba počítat s tím, že se betonuje každá nádrž zvlášť, což může realizaci více kusů komplikovat. Dalším důvodem může být samotný prostor na pozemku. Více menších nádrží lze lépe rozmístit a přizpůsobit konkrétní situaci na stavbě.

Pokud si nejste jistí, zda má smysl volit jednu větší nádrž nebo více menších, rádi vám připravíme obě varianty a doporučíme optimální řešení.
Stejný princip se navíc často využívá i u nádrží na dešťovou vodu nebo jiných zásobních systémů, nejen u požárních nádrží.

__________________________________________________________________________________________________________________

Zásady správné instalace sestavy

Aby sestava fungovala správně a bez problémů prošla kolaudací, je potřeba dodržet několik základních zásad.

Způsob propojení nádrží

Propojení nádrží lze řešit více způsoby a vždy jej připravíme přesně podle projektu a konkrétní situace na stavbě.

Nejčastější varianty:

  • propojení přímo mezi nádržemi v místě jejich „dotyku“
    výhoda: krátké potrubí, minimum kolen a jednoduchá hydraulika
    nevýhoda: náročnější přesnost při osazení nádrží na stavbě
  • propojení mimo nádrže (před nádržemi) pomocí potrubí
    využívají se kolena a u větších sestav také T-kusy
    výhoda: jednodušší montáž a větší tolerance při osazení

U větších sestav má druhé řešení ještě jednu výhodu: voda z jednotlivých nádrží proudí potrubím přímo do místa odběru a nemusí „přetékat“ postupně z jedné nádrže do druhé.

Mezery mezi nádržemi

Nádrže se zpravidla neukládají natěsno k sobě.

  • doporučená mezera cca 10–30 cm
  • prostor umožní správný obsyp nebo betonáž

zároveň usnadňuje montáž a napojení potrubí

Odvětrání nádrží

Odvětrání se řeší vždy podle projektu (PBŘ).

  • v některých případech je požadováno odvětrání každé nádrže
  • pokud jsou nádrže propojeny i v horní části, může postačit jedno společné odvětrání
  • některé projekty odvětrání neřeší vůbec (poklopy nejsou vzduchotěsné)

vždy doporučujeme řídit se konkrétními požadavky PBŘ

Správný konstrukční typ

Každá nádrž musí odpovídat podmínkám na pozemku:

  • zelené plochy → samonosná
  • pojezd / jílovité podloží → k obetonování
  • spodní voda → dvouplášťová

více detailně vysvětlujeme v článku: „Kdy zvolit samonosnou, k obetonování nebo dvouplášťovou nádrž / jímku / šachtu“

__________________________________________________________________________________________________________________

Mini FAQ – nejčastější dotazy 

Kolik nádrží lze propojit?
Prakticky neomezeně. Záleží pouze na požadovaném objemu a návrhu systému.

Musí být nádrže stejně velké?
Nemusí. Nádrže mohou mít i různé objemy, pokud je sestava správně hydraulicky navržena a propojena..

Lze nádrže propojit nahoře?
Ano, ale pouze jako doplňkové řešení. Aby nádrže správně fungovaly a voda mezi nimi skutečně proudila, je nutné propojení jak u dna – bez něj by se nevyužil celý objem nádrží.

Musí mít každá nádrž vlastní sací potrubí?
Ne. Sací bod je pouze jeden, ostatní nádrže do něj vodu doplňují jejich spojením.

Lze nádrže rozmístit jinak než v řadě?
Ano. Mohou být vedle sebe, za sebou nebo do tvaru L podle prostoru na pozemku.

__________________________________________________________________________________________________________________

Shrnutí

  • Pro objemy nad cca 50 m³ se standardně používá propojení více nádrží, ale smysl může dávat i u menších objemů
  • Systém funguje na principu spojených nádob a chová se jako jeden celek
  • Základní propojení musí být vždy u dna, horní propojení může být pouze doplňkové
  • Správná dimenze potrubí je klíčová pro plynulé proudění vody
  • Způsob odvětrání se řídí podle PBŘ (může být samostatné nebo společné)
  • Plastové sestavy umožňují jednodušší manipulaci, flexibilní rozmístění a nižší celkové náklady než betonové řešení

__________________________________________________________________________________________________________________

Co udělat dál?

Pokud máte v projektu požadavek na velký objem požární vody:

  • pošlete nám objem z PBŘ
  • případně situaci stavby

Navrhneme optimální sestavu nádrží, jejich rozmístění i dimenzi propojení.

__________________________________________________________________________________________________________________

Petr Nováček Autorem je Petr Nováček.
Odborník na nádrže, jímky, filtrační a vsakovací systémy.

• 15 let zkušeností
• 20.000+ prodaných nádrží
• konzultace pro obce a firmy